Český Brod B - Brodce B

    V neděli jsme opět po dvou týdnech vyrazili do světa. Tentokrát los našemu B týmu naservíroval cestu do Českého Brodu, který hájil střed tabulky. Hrálo se v místnosti v domě seniorů, kde nás čekala velmi příjemná hrací místnost s krásnými figurkami. Úkol byl jasný...vyhrát. Přijeli jsme sice jen v sedmi, ale sestava byla více než kvalitní, a tak i s bodem mínus jsem byl naplněný sebejistotou v sebe i svůj tým. 1:0 

    Začneme od první desky, tu hájil náš matador Juraj proti domácímu Ondrovi Šedivému. Hrála se Anglická, ve které měli oba hráči jisté šance převážit, v šachách, velmi citlivé mističky vah ve svůj prospěch. Zde si netroufám tvrdit, kdo měl lepší pozici, ale před odjezdem jsem viděl trochu aktivnější dámu a střelce černého, ale nebyla dostatečná, aby se proměnila v bod. 1,5:0,5

    K druhé šachovnici zasedl David, kterému bodů přibývá jako hub po dešti. Jeho neporaženost se pokusil překazit domácí Jiří Záběhlický. Po několika tazích bylo viditelné na Davidovi tuto sérii prodloužit, a to ve stylu, že soupeři vezmu dámu za dvě figury, a pak mu dám ještě kvalitu, ať je to zajímavější. Tato kompenzace by černému pravděpodobně stačila, kdyby jeho figury nebyly rozestavěny tak nešťastně, že neměli čas se spojit, protože byl jejich král pod neustálými hrozbami matů, před kterými se nakonec „zachránil“ rezignací. Vyrovnáno! 1,5:1,5

    Třetí desku zaujal novopečený dvojnásobný otec Petr a do zápasu se s chutí pustil. Pan Bednařík však hrál dobře a bojoval chrabře až do pozice, která byla dle Petrových slov plochá. V té však nastala od jeho soupeře řada drobných chybiček, jenž daly dohromady ztrátu dvou pěšců a beznadějnou pozici, tam se Petr nemýlil a zavěsil. 1,5:2,5

    Čtyřka připadla Milanu Holubovi proti Miroslavu Vomáčkovi s poměrně dobrými výsledky. V jejich pozici jsem dlouho nemohl najít výhodu pro naší stranu, a to ani ve chvíli, kdy byla hra na hraně koncovky. Nevím jak, asi jsem byl jen slepý, ale Milan partii vyhrál. 1,5:3,5

    Druhou polovinu začínal Otta Frischman coby náš další silný hráč. Toho očekával Julius Bug. Hra nebyla ani trošku podobná Ottově pikantní partii s Tomášem Márem, ze které se mu možná ještě teď motá hlava. Zde bylo postavení velmi brzy symetrické se stejným volným sloupcem, věží, jezdcem a s jedním chybějícím pikem. Výměně věží se Otta vyhnul a snažil se hrát na výhru. Začal na soupeře tlačit tak nešťastně, že byl jeho soupeř „přinucen“ dát vidle na krále a věž. Ani ti největší borci nehrají s věží méně. Škoda, ale to se občas stává. 2,5:3,5

    Dál jsem seděl já a ještě teď je mi stydno. S černými mi protiseděl Stanislav Švec, jehož jsem podcenil a hrál to divně už asi od osmého tahu. Na dámském křídle se do mě soupeř zakusoval, jako bych byl chleba zrovna vytažený z pece. Po několika vynucených výměnách dam, věže a lehkých figur jsme se ocitli v pozici, kdy jsme měli všeho stejně, ale mí pěšci stály tak zvláštně, že jsem nemohl nic dělat. Tady jsem byl zachráněn svým soupeřem, když mi uvolnil sloupec pro mojí lenošivou věž a po zmocnění sedmé řady byla pozice za mě již vyhraná. Výměnou věží už král sezbíral pěšce a jeho vlastní pelášili do dámy. Nezasloužená výhra. 2,5:4,5

    To se naopak nedá říci o Karlovi. Ten na sedmé, a naší poslední, desce použil nám dobře známou Skandinávskou a jeho soupeř Jaroslav Boháč asi nepozorností odevzdal pěšce a jeho pevnost se začala hroutit. Několikrát pohrozil jezdci, ale byly to spíše marné snahy něco zachránit. Karel bez problémů dotáhl hru do cílové pásky. 2,5:5,5

    Odjížděli jsme z Brodu spokojeni a doufáme, že zvítězíme i poslední zápas se Skalicí a vylepšíme ještě svůj post, aby se na ty tabulky lépe koukalo. Co ale stojí za povšimnutí je fakt, že máme nejvyšší skóre ...40!

Dobrá práce, týme.             

  Autor: Vašák Martin