Béčko stále bojuje o vítězství v RPA!

Po náročném minulém kole, ve kterém jsme si málem nedokázali poradit s oslabeným týmem z Českého Brodu a vítězství vydřeli vlastně až na poslední chvíli, nás naštěstí tentokrát čekal poslední tým soutěže a horký aspirant na sestup z RPA - Klub šachistů Říčany 1925 "F". Náš kapitán Karel přesto ani tentokrát nechtěl ponechat nic náhodě, a proto již s předstihem dal dohromady kvalitní sestavu, která mohla pomýšlet na snadné vítězství. Bohužel první "ztrátu" jsme zaznamenali ještě před samotným zahájením zápasu. Onemocněl nám předseda oddílu Olda Sládek a na poslední chvíli se proto měnily barvy většině hráčů. Karel byl následně nucen zalovit mezi náhradníky a vytáhnout z rukávu ještě nějaké to eso. Vytáhl "remízového" Honzu Dvořáka.

Přijíždím na místo srazu a z některých hráčů je již cítit obrovská nervozita z nadcházející "vítězné povinnosti" - asi nejvíc je to vidět na Jirkovi Feierfeilovi, který mě urputně upozorňuje, že kapitán zaspal a líčí mi své obavy, že přijedeme pozdě na zápas a jestli mu bude ubrán čas, tak že k zápasu vůbec nenastoupí! Své obavy stupňuje a dožaduje se rychlého řešení nastalé situace. Obrací se na mě jako na zástupce kapitána a chrlí sérii otázek: "Kapitáne, kde je kapitán?, Karel zaspal?, kdo bude řídit?, kdy Karel přijde?", během nichž si plete nějakého kolemjdoucího pána s Karlem, a poté mě nutí kapitánovi zavolat. Zatímco jsem mu vysvětloval, že není potřeba se obávat a že Karel jistě každou chvilku dorazí, jsem naštěstí uslyšel zapískání kol a po ohlédnutí spatřil jistě ještě polospícího Karla.

Konečně vyrážíme směr Říčany! Na místě jsme skoro jako vždy s dostatečným časovým předstihem, a tak máme čas se pořádně rozkoukat a rozmyslet si vítěznou strategii. Soupeř nás svým složením příliš nepřekvapil, neboť jsme očekávali, že nastoupí v hodně slepované sestavě (nastoupil se čtyřmi náhradníky). Po úvodních zmatcích typu "jaké je vlastně kolo?" a "kdo že dělá rozhodčího?" se Karel prohlásil za rozhodčího a konečně se mohlo začít.

Ještě předtím, než stačil dorazit můj soupeř (vášnivý milovník okurek pan Košata), jsme všichni se zatajeným dechem sledovali hrůzostrašnou podívanou, o kterou se nám postaral na páté desce hrající Otto. Sotva hráči stačili rozehrát prvních pár tahů (přesněji řečeno 3!!) sicilské obrany, zaskočil soupeř našeho borce lstivou obětí pěšce na e4. Otto se nebojácně rozhodl hozenou rukavici sebrat a za další tři tahy již stál jeho král na f7, odkud jen smutně vyhlížel nájezd soupeřových figur. Za další tři tahy již Otto před dalšími materiálními ztrátami partii vzdal. Prohráváme 0:1!

Čech, L. - Frischmann, O.  (5. ... Sd7)
Klasická oběť figury na f7 s dobráním nekrytého jezdce na e4. (6. Sxf7!)

Zápas pro nás nezačal vůbec dobře.  Poté, co Otto prohrál v miniaturce, jsem ani já neudržel nervy pevně na uzdě a pustil se do velice pochybné, lépe řečeno chybné, oběti figury, po které byly mé šance na výhru téměř nulové. Chvilku na to mi na chodbě Milan Holub sdělil, že zápas je ztracený a že naše vítězství nevidí moc reálně. Podíval jsem se na partie a opravdu to nevypadalo dobře: Karel měl na šachovnici hodně zamotanou pozici, která "kulaťák" již téměř vůbec nepřipomínala. U Martina to bylo otevřené na obě strany - té partii snad rozuměli jen samotní aktéři (tedy jestli vůbec). U Honzy Dvořáka na osmičce se mi zdálo, že trpělivě čeká na nabídku remízy, a jestli se jí nedočká, tak to bude hodně vypjaté. U Jirky Feierfeila byla pozice zatím zablokovaná a já neviděl, kde by mohl prorazit. U Pepíka to vypadalo přibližně na nějakou rovinku. Jasnou výhodu jsem spatřoval jen u Milana, který měl dobře rozehranou svoji oblíbenou skandinávskou obranu. Milana jsem pak na chodbě upozornil, že pokud chceme v Říčanech slavit úspěch, musí plně bodovat.

Jako druhá skončila partie Pepíka Smolky, který svého o tři generace mladšího soupeře dlouho zkoušel někde nachytat, ale pozorný mladík našeho zkušeného hráče udržel na uzdě a později partie přešla do věžové koncovky, ve které se již oba soupeři domluvili na remíze. Stále prohráváme 0,5:1,5.

V mé partii soupeř již provedl výhodnou protioběť své figury a kromě pěšce získal téměř vyhrané postavení. Chvílemi se mi dokonce zdálo, že partii již nebude možné dlouhodobě udržet. Volný krytý pěšec na c4 ve mně budil značný respekt. Soupeř si ale v závěru vybral několik slabších chvil a partii mi tak i s pěšcem míň dovolil zremizovat. Pořád prohráváme 1:2.

Hroník, P. - Košata, F. (35. Ke2)	Hroník, P. - Košata, F. (44. ... Kd8)
Soupeř si s lepší pozicí neví rady (35. ... Kb6?)	Tuto pozici již ale prohrát nelze

Honza Dvořák opakovaně nabízel remízu, kterou měl jeho soupeř zakázáno přijmout. Nakonec ale partie přeci jenom remízou skončila a téměř ve stejný okamžik zvítězil Martin Vnouček, který se na svého soupeře řítil dvěma volnými pěšci. Martin letos za "béčko" válí a svým soupeřům ještě nepustil ani půlku. Navíc dnešním vítězstvím se ve statistice získaných bodů dotáhl již na rovněž 100% Jirku Černého. Takové náhradníky nám mohou závidět i samotné Dolní Kralovice A! Je srovnáno na 2,5:2,5.

Na první desce k žádnému překvapení již nedošlo. Nejdříve Milan udělal ze soupeřovy pěšcové struktury "kůlničku na dříví", do které si později pro několik těch dřívek došel svými věžemi. Lavina tří volných pěšců připadala soupeři jako pádný argument pro svoji kapitulaci. Ujímáme se vedení 3,5:2,5.

Hlavnička, K. - Holub, M. (22. Ve2)	Hlavnička, K. - Holub, M. (35. ... Vda5)
"Kůlnička na dříví " - pozice Milanova soupeře	Konečná pozice - soupeř ztrácí ještě pěšce na a3

Karel nejprve ukolébal svého soupeře trpělivou hrou na dámském křídle a po rozhodující centrální zápletce vzešla z partie pozice jako stvořená pro našeho kapitána. Vyhrávalo téměř všechno! Prostor pro nějakou chybu byl takřka minimální. Soupeřova zavřená dáma na b7 již do hry zasáhnout nemohla, a tak Karel správně místo toho, aby si pro ní šel, zaměřil své úsilí na zmatování krále. Závěr byl opravdu efektní! Vítězíme v zápase, zatím 4,5:2,5.

Jukl, K. - Štoček, J.  (41. ... Ve6)	Jukl, K. - Štoček, J.  (46.Vd8)
Zde mohl Karel zasadit zdrcující úder Vxc5!	Pokračování v partii bylo naprosto ničivé

I poslední partie byla na dobré cestě. Jirka zablokovanou pozici otevřel a s pěšcem víc nezadržitelně kráčel pro celý bod. Soupeř se však dlouho snažil bránit, a tak jsem se o Jirkově úspěchu dozvěděl až při setkání v hospodě na tradiční pozápasové analýze. Celkově jsme zvítězili 5,5 : 2,5 a stále můžeme pomýšlet na celkové vítězství v regionálním přeboru!

Ještě v únoru nás ale čekají dva velmi těžké zápasy s nejvážnějšími konkurenty na celkové vítězství: za čtrnáct dní hostíme doma silné Říčany "E" a koncem února zajíždíme na horkou půdu vedoucího týmu Dolních Kralovic. Držte nám palce!

- Petr Hroník -   

Předzápasový rozhovor s Jirkou Feierfeilem: